PODMITROV - 4.DEN

Do batůžku jsme si zabalili pití, kapesníky, na svačinu jablka a vyrazili jsme na cestu. Nejdříve jsme vystoupali do kopce a přes pole jsme došli k posedu, kde si děti mohly odpočinout, napít se čaje, rozhlížet se po krajině a poslouchat zvuky přírody. Třebaže bylo po snídani, první „hladoši“ se již hlásili o jídlo, protože měli chuť na jablko. Domluvili jsme se však, že si ho dáme u studánky. Jureček si jako vždy prozpěvoval a s lektory jsme usoudili, že si zpívá pořád, vlastně i při čůrání. Cestou ke studánce se děti dozvěděly, proč je nebezpečné vylézat na hromady kmenů, co to jsou letokruhy, na kůře stromu pozorovaly kůrovce a cestičky, které dokážou vytvořit, viděly různé larvy a vajíčka brouků. Děti usoudily, že stromy se tady v lese kácejí proto, aby měli lidé čím topit. Logické, že? Kdo by to byl řekl, že to může být kvůli kůrovci.
   Terén byl celkem členitý, jelikož díky kácení stromů jsou cesty v okolí rozježděny těžkými stroji - dětem to však nevadilo a statečně šlapaly a překonávaly vzniklé překážky. V lese si některé z dětí dokonce zavyly jako vlčata a měly ohromnou radost, jak jim to krásně šlo.
   U studánky si děti vytáhly z batůžků jablka, aby doplnily volné místo v břiše, ale aby se i nabily energií.  Jen naše Gábinka začala kňourat, že jablko nemá. Rosálka, ta se ani neozvala. Seděla zamračená, se sklopenou hlavou a na otázku, proč si jablko nevzala (od Berušky), odpověděla, že ji ho maminka nenachystala…. Paní učitelky se však „obětovaly“ a daly holkám svá jablka, aby neumřely hlady. 
   Po malém odpočinku jsme se vydali zpět do penzionu kolem říčky „Bobrůvky“. Cesta utíkala celkem rychle a za nedlouho jsme byli zpět příjemně unaveni a těšili se na oběd – bramboračku a špenát s pečeným masem a s bramborovými knedlíky. Kdo by tomu řekl, že jsme doposud ušli 10 000 kroků!!!
   Tentokrát děti, příjemně unavené, usnuly rychleji, než obvykle. Nabraly spoustu sil na odpoledne, kdy na nás čekalo dobrodružství v lese. Nejdříve si děti prohlédly obrázky lesních zvířat a jejich stop, a po té vyrazily „Na stopovanou“. V lese byly rozmístěny stopy 5 zvířat, které děti dovedly k danému zvířeti a z kapsáře, umístěného na stromě si vzaly obrázek příslušného lesního zvířete. Kdo jich postupně našel 5, měl vyhráno. Obrázky si děti odnesly do penzionu, kde v učebně „U Ferdy“ poslouchaly příběh, podle kterého lepily na papír zvířata a razítkovaly stopy. Nebylo to vůbec lehké, protože děti musely pozorně poslouchat, aby věděly, odkud – kam mají stopy narazítkovat. Do večeře všichni činnosti zvládli a obrázky si pěkně vybarvili. Někteří si dokonce dali razítko na ruku, protože se jim strašně líbilo. 
   Večer probíhal tradičně – rozdání dárečků, mlsání sladkostí, četba pohlednic a pohádek před spaním. Pro zpestření jsme dětem tvrdily, že jsme jim včera večer všechny sladkosti snědly – a oni všichni, někteří sice neochotně, řekli:“NEVADÍ“.

 A víte, na co jsme přišli? No přeci že už se jen 2x „vyspinkáme“ a jedeme domů.

Dobrou noc Monča a Gabča

Račte vstoupit do dnešní galerie zde.- https://photos.google.com/share/AF1QipMBs3haV-1KACm_rnDLOambvjFRbnq9crkZXS0OF1v4MRHf3k7yjHQQhkIzZ1gWdA?key=Q21tT2N6U3ZsTjFVaTA2QXJFMVBieUxvQlFhSFRn